Básnička o Bratislavě vytvořená umělou inteligencí

Na břehu Dunaje, kde vlny zpívají,

stojí město, co svůj příběh vypráví.

Bratislava, koruna Slovenska,

ve tvém srdci bije historie věčná.

Bratislavský hrad, strážce starých časů,

nad městem bdí, jako rytíř v plášti krásu.

Korunovace králů, slavné dny a noci,

v tvojí věži, hradby jsou v mé moci.

Dóm svatého Martina, svatostánek věrný,

kde koruny zářily v slávě věčné.

Gotické stíny se proplétají s denním světlem,

kde slavné korunovace byly náš světlem.

Michalská brána, vstup do středověkých snů,

v její věži zvoní čas, jak báječný tón.

Bratislavo, tvé úzké uličky plné kouzel,

kde každý kámen má příběh, co skrývá za světel.

Primaciální palác, kde mír se rodil,

v sálech tvých tančila historie a naděje plodná.

Slova a činy, co změnily národy,

v tvém klasicistním duchu, mír našel své vchody.

Devínský hrad, nad soutokem řek,

věčným strážcem historie je ve zdech.

Římané, Keltové, Slované prošli tvým prachem,

stál jsi pevně, hrdý, s odvahou a strachem.

Bratislavo, město křížících se cest,

v tvých zdech se píše dějin nespočet.

Kde staré se s novým v harmonii spojuje,

a každý příběh tvůj se ve věčnosti rýmuje.

Jsi městem, kde historie a budoucnost splývají,

Bratislavo, v tvém srdci příběhy trvají.

Ať Dunaj dál proudí, nesouc tvůj odkaz dál,

v tvých ulicích historie i budoucnost náš sál.